Když se lidé mění ve lvy: problém překladu

Text se zabývá Latourovým pojetím překladu. Poukazuje na některé epistemologické problémy, které vyplývají ze zohledňování překladu jako předmětu zájmu. Tyto problémy lze redukovat na otázku, zda se na výsledné podobě překladu podílí jen poznávající subjekt, nebo také studovaná skutečnost. Podle způsobu řešení této otázky lze rozlišit mezi lingvistickým a nelingvistickým přístupem. Latourovu snahu o systematičtější vymezení překladu lze chápat jako odklon od lingvistické tradice ve prospěch nelingvistických forem podílejících se na vymezení programu epistemologického obratu. V textu jsou v tomto směru diskutovány především problémy redukcionismu, asymetrie, zobecněné symetrie, aktérství a role badatele ve výzkumném procesu. V Latourově perspektivě tento proces není záležitostí fakticity, nýbrž ontologické politiky, v níž dochází k vyjednávání o tom, co činí svět reálným

Pokrok společenskovědní teorie náboženství: mezi Durkheimem a Geertzem

Slavná kniha Elementární formy náboženského života francouzského sociologa Émile Durkheima je jedním z nejdůležitějších příspěvků k sociologii náboženství. Po řadu let byla vychvalována a citována, stejně jako kritizována a zavrhována. Kniha se stala chartou celé řady sociálně vědních badatelů, zejména těch, kteří se zaměřovali na studium společnosti a náboženství. V roce 1966 však vyšel článek amerického antropologa Clifforda Geertze nazvaný „Nábo- ženství jako kulturní systém", v němž autor tvrdil, že Durkheimova teorie náboženství, stejně jako teorie náboženství Sigmunda Freuda, Bronislawa Malinowského a Maxe Webera, by měla být překonána dokonalejší teorií náboženství. Touto dokonalejší teorií měla být Geertzova teorie. Porozuměl však Geertz Durkheimově teorii dostatečně, aby nás to opravňovalo k tvrzení, že Durkheim byl na poli teorie náboženství překonán

Value research by qualitative processes: Possibilities and processes in the qualitative research on values

This book is based on different approaches towards the research dealing with values. It is focused on existing values which are present in the Czech society from 1970´s untill nowadays. The basic principles of qualitative research are introduced with case studies from sociology, anthropology,ethnology and other disciplines. It is a collective work directed by Libor Prudký, each author was responsible for some chapters. Text is in Czech.values; sociology; qualitative research; Czech Republic; media studies

Politika sociální antropologie na české akademické scéně po roce 1989

The author, a Czech social anthropologist who returned home from exile in order to help in the introduction of his discipline, writes a field report in which he describes in relative detail the vicissitudes of Czech social anthropology during the last thirteen postcommunist years. Even though lecturing on social anthropology became common in Czech universities, the institutionalization of the discipline encounters stiff resistance from the conservative academic establishment. Social anthropology gets support in new provincial universities (Pardubice, Plzen) & only very reluctantly in Prague (Charles U). As a result, Czech protagonists of social anthropology are scattered throughout various institutions. Nevertheless, the author concludes, social anthropology has become known in the Czech Republic as a dynamic part of the social sciences. Grant agencies have given support to fieldwork projects on minorities, political culture, & identity problems during the transformation process. If the momentum gained during the recent years were to be sustained, social anthropology has a bright future on the Czech academic scene

O kultuře, kulturní antropologii, antropolozích a společenských vědách. Odpověď Nikolovi Balašovi

Diskusní článek věnovaný textu Nikola Balaš, „Kdo je tu v pasti?“ Teorie vědy / Theory of Science 41, č. 1 : 133–49

Culture and Tradition: Recapitulation of the Relationship Between Two Alternative Terms

Článek se věnuje teorii tradice jako jednomu z ústředních teoreticko-terminologických problémů kulturní antropologie, který má současně vliv na její metodologii, rejstřík témat, které řeší, ale způsob a směr kladení otázek. Snaží se prostřednictvím excerpce základní encyklopedické a slovníkové literatury, vybraných děl a autorů z oblasti antropologie a jiných příbuzných oborů, se kterými během svého vývoje antropologie vstupovala do dialogu (především sociologie a folkloristiky), postihnout, shrnout a rekapitulovat obecný „příběh“ pojmu tradice za posledních 150 let – od počátků antropologického myšlení v druhé polovině 19. století přes témata akulturace, modernizace a kulturní změny v polovině 20. století až po současné výzvy, které přináší interdisciplinární spolupráce s obory z oblasti přírodních věd. Důraz je přitom kladen na přirozenou konkurenci s ústředním pojmem kulturní antropologie, kterým se stala kultura. Oba pojmy se občas považují za v jistém smyslu alternativní (vzájemně zaměnitelné), a proto se nabízejí otázky, proč v antropologické teorii dostal přednost pojem kultura před pojmem tradice, zatímco ve folkloristice došlo k opaku, jak antropologie explicitně i implicitně pojem tradice během svého vývoje chápala a jak se toto pojetí tradice v antropologickém diskurzu postupně proměňovalo v závislosti na aktuálních výzkumných tématech a průnicích s jinými vědními obory. V neposlední řadě se lze ptát po budoucnosti tohoto pojmu, který prodělává návrat nejen v rovině odborně-teoretické, ale stává se praktickým, doslova žitým ohniskem identity v současném proměňujícím se a globalizujícím se světě.The article deals with theory of tradition as one of the fundamental theoretical and terminological problems of cultural anthropology which has impact on its methodology, range of resolved themes and the way or the direction of putting questions. It tries through excerption of basic encyclopaedic and dictionary literature, selected writings and authors from the field of anthropology and other related disciplines (mainly sociology and folklore studies) capture, summarize and recapitulate general „story“ of the term and the notion of tradition in the course of the last 150 years – from the beginnings of the anthropological thought in the second half of the 19th century through the themes of acculturation, modernization and cultural change in the half of 20th century to the contemporary challenges which the collaboration with the disciplines from the field of natural sciences today brings. The emphasis is put on inherent competition with culture as the fundamental and key concept of cultural anthropology. Both these terms are often considered and used as alternative (equivalent) and therefore we can ask why the anthropology has preferred the term culture to the term tradition (whereas folklore studies did the opposite), how anthropology was explicitly and implicitly considering the term tradition during its development and how the notion of tradition was gradually changing according to actual survey topics and the dialogue with other disciplines. Last but not least we can consider the future of the concept of tradition which is significantly returning today not only in the theoretical and expert level but also as our experienced identity focus in the current changing and interconnecting world

Masculinity and Femininity from the Perspective of Feministic Anthropology

Předmětem studie je teoretická analýza feministické antropologie jako relativně autonomního výzkumného směru a svébytné antropologické disciplíny. Zvláštní pozornost bude věnována vývojovým proměnám feministické antropologie. Cílem studie je přispět k aplikaci genderového přístupu na výzkum sociokulturních jevů. Proto je feministická antropologie analyzovaná jako přístup, který v opozici k tradičnímu androcentrickému studiu člověka vnáší do vědy o kultuře „ženský hlas“ a genderovou perspektivu.The subject of this study is a theoretic analysis of feministic anthropology as a relatively autonomous research approach and an independent anthropological discipline. Special attention will be paid to evolutionary changes of feministic anthropology. The study aims at enhancing the use of gender approach when researching socio-cultural phenomena. That is why feministic anthropology is analysed as an approach which – as opposed to the traditional androcentric study of man – brings into cultural science a “woman’s voice” and gender point of view

O technických obrazech v sociálních vědách

Recenzní stať antologie David ČENĚK – Tereza PORYBNÁ, Vizuální antropologie – kultura žitá a viděná. Pavel Mervart: Červený Kostelec 2010, 332 s., postihuje vybrané tendence, které formují postavení technických obrazů v soudobých sociálních vědách. Po základním představení antologie a jejím zařazení do kontextu diskuse o vizuálních sociálních vědách se tak článek věnuje zejména třem klíčovým tématům: kritice a návrhům na transformaci subjekt-objektového vztahu; nástupu tzv. participatorních metod; požadavkům na vytváření mimotextových reprezentací a ustavení sdílené antropologie. Stať vždy nejdříve ilustruje, jak jsou tato témata pojednána v recenzované antologii, a následně se snaží nastínit diskusi, která se kolem těchto témat vede v sociálních vědách. Závěrem se věnuje důsledkům, které má pro zvažovaná témata nástup digitalizace a hypermedializace sociálních věd

Medical Anthropology as a Part of Anthropological Discourse

Předmětem studie je teoretická analýza medicínské antropologie jako svébytné subdisciplíny a tematické oblasti antropologických výzkumů. Cílem studie je zmapovat nosné trendy v medicínské antropologii a postihnout její biokulturní charakter. Zvláštní pozornost je věnována vztahu medicínské antropologie a antropologie smrti v kontextu umírání a postoje k lidské smrti. Studie analyzuje výzkumný potenciál medicínské antropologie jak z mezikulturní, tak evoluční perspektivy s důrazem na proměny lidského těla v období neolitické revoluce. The subject of the study is a theoretic analysis of medical anthropology seen as an independent subdiscipline and a thematic area of anthropologic research. The objective of the study is to chart the main trends in medical anthropology and describe its biocultural nature. Special attention is paid to the relation between medical anthropology and death anthropology in the context of dying and attitude to human death. The study analyses the research potential of medical anthropology from intercultural as well as from evolutionary perspective with emphasis on human body transformations during the Neolithic Revolution.